Poznatky a zkušenosti z práce na zahraničních zakázkách

Filmové studio Barrandov provozuje zakázkovou činnost pro zahraniční zákazníky od první poloviny šedesátých let. Zprvopočátku to bylo poskytování různých služeb při natáčení jednoduchých filmů, většinou krátkometrážních. Šlo o různé medailonky předních evropských hudebníků, operních sólistů, zpěváků pop-music či tanečníků. S postupem času pak přišly první celovečerní filmy nejrůznějšího žánru až po mnohadílné televizní seriály. Ale to už jsem v současnosti.

Chceme-li znát důvody, které vedly ke vzniku zakázkové činnosti našeho studia, musíme se vrátit do padesátých let. V té době prodělávala filmová technika ve světové kinematografii bouřlivý vývoj. Vznikaly nové ateliéry, modernizovala se stávající studia, vývoj šel ku předu ve snímací, osvětlovací i zvukové technice, abychom jmenovaly aspoň některá z odvětví filmové techniky. Naše studio, které mělo určitou výhodu v tom, že vyšlo z válečných událostí celkem bez vážnějších škod, ztratilo zakrátko svůj náskok před řadou evropských studií válkou poznamenaných. A protože v té době nebyl k dispozici potřebný devizový potenciál ze státních zdrojů, který by tuto situaci zlepšil, zrodila se myšlenka, že by si studio mohlo vydělat na inovaci stávajícího zařízení a na nákup nového zakázkovou činností. Byla to myšlenka lákavá v mnoha směrech, neboť kromě možností výše uvedených byla tu i reálná naděje, že náš stát získá nový zdroj devizových příjmů, navíc za celkem výhodných podmínek (totiž za lidskou práci). A tak v roce 1963 začala svou činnost vedle stávající zakázkové skupiny televizních filmů i zakázková skupina zahraničních filmů. Tato skupina převzala do své péče veškerou filmovou činnost, která měla jakoukoliv spojitost s natáčením filmů či poskytováním dílčích služeb zahraničních zákazníkům jak ze socialistických, tak i z kapitalistických států. Skupina byla pověřena též výrobou převážné části filmů, které naše studio realizovalo se zahraničními partnery v přímé korpodukci. Po organizačních změnách v našem studiu, k nimž došlo v roce 1982, přešla tvorba a výroba koprodukčních filmů do kompetence jednotlivých DVS a zakázková skupina zahraničních filmů se zabývá nadále poskytováním služeb při realizaci filmových projektů zahraničních zákazníků u nás.

Nebudu se blíže zabývat různými organizačními otázkami, ani nebudu dopodrobna popisovat vztahy, jak se vyvíjely mezi zakázkovou skupinou zahraničních filmů a Československým filmexportem. Chci jen zdůraznit, že zakázková činnost studia byla vždy v souladu s posláním a zásadami, jimiž se řídil Československý filmexport, ať už formy vzájemných vztahů a jejich hloubka byla jakákoli.

A nyní k vlastnímu tématu. – Pracuji v zakázkové skupině zahraničních filmů od roku 1966, když jsem před tím pracoval ve výrobních štábech studia v různých funkcích. Za 18 let působení v zakázkové skupině zahraničních filmů jsem prošel od piky všemi vývojovými fázemi vedoucího pracovníka produkce v této oblasti a měl jsem bohaté možnosti zblízka poznat podmínky, finesy i úskalí této náročné činnosti. Převážně jsem spolupracoval se zahraničními partnery kapitalistických kinematografií a o zkušenostech a poznatcích z této práce bych se chtěl v dalším aspoň v krátkosti zmínit.

Naše studio není, jako některá evropská studia zvláště na západě, podnikem, nabízejícím zákazníkům služby, ale především je výrobnou vlastních filmů. Zakázková činnost toto základní poslání studia jen podle kapacitních možností doplňuje. Jde tedy o činnost ryze doplňkovou, která je individuálně limitována různými faktory i přes skutečnost, že hospodářské výnosy zakázkové skupiny zahraničních filmů tvoří do určité doby součást finančního plánu studia.

Co si představujeme pod pojmem „zakázková činnost“?  V našem případě jde o komplex služeb a prací, souvisejících s realizací filmů, které si u nás objedvánají zahraniční producenti. Podle rozsahu může jít o kompletní servis úkonů, nezbytných pro přípravu a vlastní natáčení, v ojedinělých případech k tomu přistupují i práce na dokončení filmu. Jindy to mohou být třeba jen dílčí služby, spojené s natočením některých sekvencí filmu nebo poskytnutím určitých zařízení, výpravných prostředků, zajištění exteriérových objektů, uvolnění specialistů pro určité práce, zajištění ubytování apod.

Na rozdíl od distribučních filmů je třeba u filmů zakázkových vycházet ze značně odlišných realizačních podmínek. Zatímco u filmů distribučních má studio a tedy i výrobní štáb (i přes všechny běžně se vyskytující problémy a potíže) většinu realizačních nezbytností ve své moci nebo aspoň v dosahu svého vlivu, může se výrobní štáb zakázkového filmu opřít pouze o znění smlouvy. Tak třeba prodloužení výroby distribučního filmu může sice štábu zkomplikovat např. výplatu prémiových stimulů a studiu ve výjimečných případech i plnění výrobních úkolů. U zakázkového filmu by důsledky byly mnohem závažnější a v případě zavinění štábu by nabyly podobu finančního penále nebo neodhadnutelných výrobních problémů (termíny zahraničních herců).

Právem se říká, že každý film je po umělecké i realizační stránce prototypem. Toto konstatování platí o to více o zahraničních zakázkách, při jejichž realizaci k běžným faktorům, které ovlivňují vznik a výrobu každého distribučního filmu, přistupují ještě individuální podmínky, provázející každou zahraniční zakázku podle její provenience, podle producenta či protagonistů. Výrobu domácích filmů lze mnohem více řídit a ovlivňovat, než je tomu u zahraničních zakázek, i když i u nich je nutno vyvinout maximum iniciativy a obratnosti v tom směru, aby požadavky zákazníka nepřesáhly míru únosnosti, logiky a možností studia. Nejsme totiž studiem s takovými možnostmi, abychom dokázali snést zájemcům „modré z nebe“ za každou cenu, byť by se mohla někomu zdát sebe lákavější. Nebylo by to ostatně podle mého názoru ani slušné vůči zákazníkovi, ani profesionální.

Jedna ze skutečností, kterou jsme ze své dlouholeté praxe nabyl, je ta, že se vyplácí a je nezbytné seznamovat se dle možnosti co nejvíce s dramaturgickými záměry plány jednotlivých zahraničních zákazníků ( i potencionálních ). Získávají se tím nezbytné předpoklady k případné ofertě producentům, i těm, kteří třeba doposud ani neuvažovali o možnosti s naším studiem spolupracovat. Tam, kde jde o zakázku již reálnou, lze na základě znalosti literární předlohy ovlivnit realizační podmínky, pokud by byly neúnosné pro studio z hlediska kapacitních možností, anebo kdyby bylo třeba neúměrných finančních prostředků jak ze strany zákazníka (tedy k jeho tíži) nebo ze strany naší (čímž by se podstatně snížil výsledný ekonomický efekt). V takovém případě je tedy nutno vždy iniciativně najít a navrhnout zákazníkovi řešení, které v optimální míře uspokojí jeho umělecké představy při minimálních vynaložených nákladech.

Má-li mít zakázková činnost solidní základ a perspektivu činnosti plynulé a trvalé, pak je třeba respektovat zákony akvizice, propagace, informování zákazníků (propagační materiály, ukázkové snímky, příležitostné i pravidelné kontakty). Toto pravidlo je třeba dodržovat bez ohledu na přechodné situace, které mezi zákazníkem a studiem mohou nastat. To ovšem předpokládá být se stálými zákazníky v trvalém osobním kontaktu, aby tyto průzkumné sondáže probíhaly vždy v dostatečném časovém předstihu. Znamená to sice někdy práci navíc nebo i zadarmo, ale bez tohoto rizika nelze dnes provádět profesionální akviziční činnost. Nejhorší je pak ztráta kontaktů se zahraničními partnery: ta může mnohdy znamenat ztrátu zákazníka vůbec, kterého pak snadno získá konkurence.

Jak v podstatě vypadá postup práce na zahraniční zakázce? Mám na mysli zakázku spočívající v přípravě a natočení filmu nebo jeho podstatné části. – Dlouholetá praxe při spolupráci se zahraničními zákazníky potvrdila, že období průzkumu a ověřování je nesmírně důležité. U každé takové zakázky musí byýt naší snahou vytvořit takové realizační podmínky, které by odpovídaly v maximální míře představě režiséra i producenta a současně by byly i pro nás splnitelné a ekonomicky lukrativní. Proto kladu při svých jednáních se zahraničními zákazníky velký důraz na toto období a na kontakty s budoucími tvůrci, abych po produkčním a realizačním rozboru literární předlohy či scénáře mohl zavčas se svými spolupracovníky (kameramanem, architektem, vedoucím výroby a.j.) ovlivnit podmínky realizace. Už mnohokrát jsme se v našem studiu přesvědčili o tom, že pouhé přenesení záměrů a požadavků, obsažených ve scénáři, do vlastní realizace bylo pro nás neúnosné jak po stránce časové, tak i ekonomické.

Dalším důležitým bodem je pak samotná smlouva se zákazníkem. Jejímu vypracování je třeba věnovat velkou péči a pozornost, protože smluvní ujednání a závazky jsou ve vztazích se zahraničním zákazníkem neoddiskutovatelným právním podkladem. Nedostatky nebo případné chyby při stanovení práv a povinností obou smluvních partnerů mohou být zdrojem nejen nesnází na tom kterém projektu, ale i bumerangem, který se může nepříznivě odrazit v možnostech rozvíjení zakázkové činnosti vůbec.

Důležitým prvkem je realizační zpracování scénáře, které je třeba provést již s přihlédnutím k budoucím podmínkám. Velmi se mi při práci v tomto směru osvědčilo vypracování podrobných příloh pro jednotlivé profese, které specifikují a zakotvují všechny služby a povinnosti jedné i druhé strany (výčet prací, služeb, druhů materiálů, jejich množství, tuzemské či dovezené zákazníkem apod.) – Je třeba vypracovat velmi precisně výrobní plán, zvláště jeho natáčecí období, s přihlédnutím k termínovým závislostem u zahraničních herců. V této souvislosti se nám velmi osvědčuje „chytrá kniha“, ve své podstatě jakási pracovní „bible“ produkce, která obsahuje všechny důležité údaje a podrobnosti o každém natáčecím dni.

Přesné zpracování všech těchto podkladů je nezbytné také z toho důvodu, že během průzkumu a i vlastních příprav bývá, režisér, kameraman nebo i producent velmi málo k dispozici. Zpravidla bývají vázáni dalšími povinnostmi v cizině (podle přísloví „čas jsou peníze“).  A dohadovat se s nimi o podrobnostech teprve těsně před vlastním natáčením by mohlo ohrozit jeho zdárný průběh.

Podmínkou k přijetí a k návazné realizaci každé zahraniční zakázky je splnění těchto předpokladů:

a) Operativní překlad scénáře do češtiny a odsouhlasení potencionální zakázky po stránce ideově-umělecké.
b) Provedení předběžného průzkumu základních výrobních podmínek.
c) Analýza časová a ekonomická
d) Prověření zákazníka (po stránce solventnosti aj. – provádí Československý filmexport).

Po prověření těchto úkolů lze pak přistoupit k jednotlivým realizačním fázím.

V průzkumném období je dále třeba věnovat maximální pozornost a péči realizačním podmínkám a detailům všech štábových tvůrčích profesí. Od vyhledávání a stanovení míst natáčení, přes množství a specifikaci technického zařízení, rozsah výpravných prostředků, otázku kostýmního, maskérského vybavení, stavební úpravy, výrobu rekvizit. Je třeba vypracovat přesné seznamy věcí, které dodáme k realizaci my a které opatří a doveze zákazník. V této souvislosti bych chtěl zvláště zdůraznit, že je nutno velmi citlivě zvažovat zvláště případy, zda je lépe některé věci či výpravné prostředky ze zahraničí dovést i za cenu snížení konečného finančního efektu, než je u nás pracně a nákladně vyrábět. (Horší jsou případy, kdy od nás zákazník požaduje kompletní servis a nehodlá se starat a event. opatřovat věci, které u nás nejsou k dispozici.) Znalost uvedených podkladů a nároků je nezbytná pro vypracování finanční nabídky pro zákazníka a pro pozdější smlouvu.

Psát o tom, že práce na zahraničním zakázkovém filmu je práce týmová, by bylo nošení dříví do lesa. To přece platí o každém filmu. Přesto však bych chtěl poukázat na některé zvláštnosti, které vystupují do popředí právě při realizaci zahraničních zakázek.

Při každé takové zakázce přijíždí k nám více nebo méně početný štáb zahraničních pracovníků. Tito pracovníci, režisérem počínaje a herci konče, mají své vžité pracovní metody a způsoby, jsou zvyklí na odlišné prostředí, pracovní i životní podmínky, navíc mnohdy poznamenané jejich jménem, věhlasem či publicitou. S těmito pracovními partnery je nutno bezezbytku vyjít tak, aby nebyly narušeny podmínky pro zdárné splnění zakázky. Jsou to mnohdy velcí umělci, ale nejednou i „velké malé děti“ a potřebují ke svému sebeuspokojení i k práci podmínky, na které jsou zvyklí.

Jednou z důležitých vlastností pracovníku našeho štábu, jemuž je svěřena zahraniční zakázka, je umět se přizpůsobit linii a způsobu práce zákazníka. Ti z nás, kteří pracujeme už delší dobu na podobných projektech, jsme pochopili význam této akomodace a považujeme ji za základní podmínku pro dobrou a úspěšnou spolupráci se zákazníkem. – Samozřejmou podmínkou pro většinu pracovníků našeho štábu je znalost nějakého cizího jazyka. Možnost dorozumět se se svým zahraničním partnerem bez tlumočníka přispívá k plynulosti spolupráce, k vzájemnému pracovnímu i osobnímu sblížení a poznání.

Dalším faktorem, jenž doprovází realizaci každé zahraniční zakázky, je téměř bez oddechové pracovní nasazení po celou dobu realizace zakázky při současně zvýšených nárocích na osobní volno každého pracovníka. -Ze všech těchto, ale i dalších důvodů se na zahraničních zakázkách osvědčuje, pracuje-li na nich tým pracovníků s dlouholetými zkušenostmi (tedy bez častého vyměňování a střídání), kteří podmínky této práce již poznali a přijali je za své jako samozřejmost.

V dalších pak několik poznámek k některým profesím výrobního štábu realizujícího zahraniční zakázku.

Řídicím orgánem produkce a partnerem zahraničního producenta a režiséra musí být vedoucí výroby. Tato zásada, prosazovaná a větším či menším zdarem i na našich distribučních filmech, musí zde být zákonem, nemá-li dojít ke komplikacím během příprav i realizace zakázky, neřku-li k ohrožení zakázky a jejího ekonomického vyznění. Tuto práci musí vedoucí výroby vykonávat s citem pro umělecké zájmy producenta. Musí být v každodenním kontaktu s těmito pracovníky nebo jejich zástupci, musí řešit vzniklé situace v duchu smlouvy, ale i s pochopením a smyslem pro realitu.

V této souvislosti nelze opomenout důležitou podmínku. Protože naše studio, jak jsem uvedl již dříve, není výhradním podnikem pro poskytování služeb zahraničním zákazníkům, nýbrž především výrobnou 30 distribučních a řady televizních filmů ročně, musí vedoucí výroby před každou zakázkou podrobně projednat své realizační záměry s příslušnými řídícími složkami studia. S ohledem na specifiku požadavků se často stává, že musí vyhledat i externí výrobní kapacity a skloubit jejich práci s odborně-řemeslnými složkami studia.

S ohledem na „životní“ důležitost zabezpečení některých podmínek realizace jsem udělal dobrou zkušenost v tom směru, že pro specifické úkoly určuji zodpovědné pracovníky-specialisty. Jde především o tyto záležitosti:

a) Koordinace denního programu natáčení (dle možnosti dvě eventuality s ohledem na počasí).
b) Komplexní zabezpečení jednotlivých exteriérových motivů (zvláště u rozsáhlých akcí).
c) Ubytování zahraničních herců a členů štábu, jejich příjezdy a odjezdy, přesuny na místa natáčení.
d) Visové záležitosti (vystavení dokladů, prolongace) a celní formality (odbavování denních prací a různých materiálů).
e) Zajištění stravování v odlehlých místech exteriérového natáčení (úspora času při poledních přestávkách)

U funkce pomocného režiséra se předpokládá, že bude pravou rukou zahraničního režiséra především pokud jde o práci s našimi herci na scéně, že se uplatní při jejich výběru. Zde kladu nekompromisní důraz na to, aby tito herci byli časově zcela volní.

Vzhledem k tomu, že většina zakázek se u nás natáčí také s ohledem na bohaté možnosti výběru krajinných motivů a prostředí (hrady, zámky, historické interiéry, ulice, prostranství odpovídající různým dobovým či geografickým prostředím), mají důležité postavení ve výrobním štábu architekt a vedoucí výpravy. Vždyť pro historické filmy je jednou z nejdůležitějších podmínek nezbytná atmosféra. Dokonalá znalost natáčecích možností spolu s bohatými zásobami našich skladů výpravy jsou základním předpokladem pro zvládnutí sebenáročnějších úkolů. Aby umělecký výsledek byl pro nás zajímavý i po stránce ekonomické, to je v rukou a ve schopnostech architekta, návrháře, vedoucího výpravy a jejich spolupracovníků.

Jedním z náročných úkolů jak pro výše uvedené profese, tak také pro maskéry je okolnost, že musí velmi často svou práci navazovat ne scény natočené zákazníkem v zahraničí. Maskér často musí přizpůsobovat se i zahraničním kosmetickým materiálům. Zvlášť náročné bývají pasáže v televizních seriálech, kde u řady postav je nutno zvládnout proces „stárnutí“ v rozpětí i mnoha desítek let. Na tomto poli však mají naši maskéři zkušenosti, které už nejednou došly vřelého ocenění u zahraničních tvůrců.

Rád bych ještě upozornil na jednu důležitou okolnost – na způsob vyúčtování naběhlých finančních nákladů a to zvláště v případech, kdy při různých změnách nebo dodatečných požadavcích zákazníka nabíhají vícenáklady. Zde je třeba všechny tyto okolnosti podchycovat dodatečnými písemnými objednávkami a průběžně vyúčtovávat zákazníkovi nabíhající náklady a dbát na jejich včasné proplacení tak, aby závěrečné vyúčtování obsáhlo jen 5 až 10% celkových nákladů.

Co říci závěrem? Problematika zakázkové činnosti je velmi složitá a v našich současných podmínkách nelze pro ni stanovit žádná závazná kritéria. Tak třeba nelze podle mého soudu zakalkulovat mechanicky výnosy zakázkové činnosti do výrobního a finančního plánu studia jen podle výsledků, jejichž bylo dosaženo v roce předešlém, aniž se přihlédne k situaci roku probíhajícího.  Nemám totiž žádný vliv na rozhodování zahraničních zákazníků, z pravidla dopředu neznáme ani jejich finanční možnosti, ani výrobně-dramaturgické záměry (zde by pomohla pravidelná a soustavná akviziční činnost). Můžeme se jen snažit o to, abychom vytvářením pro ně zajímavých podmínek je získali.

Rozšířit a zkvalitnit služby našeho studia zahraničním zájemcům by ovšem vyžadovalo a předpokládalo zlepšení stávajících podmínek jak pro akviziční a nabídkovou činnost, tak při vlastním poskytování služeb. Pokud jde o to první, mělo by studio mít možnost systematického kontaktu s dosavadními i dalšími v úvahu přicházejícími partnery a to i mimo rámec právě probíhajících zakázek ) tedy třeba i v době, kdy u nás právě nikde netočí). Pokud jde o zlepšení kvality samotných služeb a udržení schopnosti konkurence, mělo by se studio podílet ne dosažených devizových výnosech předem stanoveným procentem. Tento devizový obnos by pak sloužil k vylepšování a doplňování technické báze studia a dalších služeb, aby nedošlo na slova jednoho ze zahraničních klientů, totiž že by se z našeho studia časem stala z hlediska technického vybavení „vetešárna“.

Měl by se definitivně vyjasnit názor na zahraniční zakázky a jejich význam pro studio i národní hospodářství a to nejen ve vedení studia, ale i ve vedení Československého filmu a dalších nadřízených místech. V případě opravdu výhodného zahraničního projektu by se mělo podle individuální situace hledat takové řešení, které by bylo vždy ku prospěchu výsledného celospolečenského efektu. Studio by mělo mít možnost i případné úpravy plánů výkonů při splění jiných ukazatelů.

Neměli bychom totiž nikdy zapomínat na to, že význam úspěšné zakázkové činnosti směrem na západ spočívá ve vítaném přínosu nemalých devizových prostředků do státní pokladny.

Jan Kadlec / Barrandov / červen 1984